gototopgototop
Dnes slaví svátek Jáchym zítra Petra
Čtvrtek, 16 Srpen 2018
Úvodní stránka >> Místa v okolí >> Roimund

Roimund PDF Tisk
( 4 hlasů )

Roimund (někdy také Raimund) je dnes jen zřícenina ve východní části Lužických hor na Liberecku, 5 km jihozápadně od Chrastavy na hřebenu Vápenného, pozůstatek hradu z 14. století ve výši 578 m. m. m, s převýšením 170-270 metrů. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Popis Hradu

Průzkum zříceniny odhalil, že ústřední stavbou byl obdélníkový palác, u něhož stávala další menší budova. Vrch byl obehnán hradbou vysokou až 11 metrů. Pod ní byl příkop s valem. Dojít lze ke hradu po modré či zelené turistické stezce, 6,9 km od Křižan.

Základní informace

Hamrštejn (790 m n.m.)
Okres: Liberec (Rynoltice - Jítrava)

Dochované zbytky zdiva hradu Roimund.

Charakter objektu: zřícenina hradu
GPS: N 50° 47.882', E 14° 53.466'
Hrad Roimund stával na vysokém kopci (790 m n.m.) jihozápadně od Chrastavy. Areál oválného půdorysu obíhal na přístupové jižní, východní i severní straně val a příkop; pouze na západě, kde je svah velmi prudký, nebylo této ochrany zapotřebí. Opevnění jednodílného hradu bylo poměrně konzervativní. Tíha obrany spočívala na více než 2 metry silné plášťové hradbě, kterou ještě obíhal úzký parkán. Zásobování hradu vodou zajišťovala cisterna vyhloubená v parkánu na severu. Hlavním objektem hradu byl rozměrný palác, stojící v severní části hradního nádvoří.
Mapa: ZDE
Vstup: volný

 

Historie Roimundu

Hrad na rytině P. Röhricha dle kresby C. Brantla ze 40. let 19. století, prostorová rekonstrukce současného stavu hradu, terénní náčrt hradu.

Zakladatelem hradu Roimundu byl Jan z Donína, který získal svolení k jeho stavbě od markraběte Karla na přelomu let 1342 a 1343. Jak dokládá několik písemných pramenů, stavba probíhala rychle, takže za něco více než čtyři roky hrad již stál. Např. zápis Jana z Gubenu, písaře města Žitavy hovoří o tom, že stavba hradu Romungu Janem z Donína byla ukončena 17. září 1347. Jméno hradu bylo patrně zvoleno na počest čerstvého krále Karla – z francouzského „Roimont“, tzn. králova hora. Synové Jana z Donína, Bedřich a Jan, prodali kolem roku 1390 otcovské dědictví svým příbuzným Jindřichovi a Vilémovi z Donína. Roimund připadl Vilémovi. Od konce 14. století byla oblast sužována loupežnými tlupami Jana z Vartemberka, které snad dokonce zaútočily i na Roimund. Donínové se proto obrátili na lužická města se žádostí o vojenskou pomoc, jíž se jim také dostalo v podobě hotovosti hejtmana Petra Wuntsche. Střetnutí však dopadlo tak, že sám Wuntsch byl nakonec na Roimundu obléhán, načež Lužičané hrad Janovi z Vartemberka vydali výměnou za volný odchod. To se stalo roku 1414 a od té doby se stal Roimund na řadu let obávaným loupežnickým sídlem. Posádka Roimundu dlouho velice škodila lužickým městům, avšak situace se změnila, když oběma stranám vyvstal společný mocný nepřítel – husité. Roku 1424 byli Lužičané kališníky poraženi v bitvě u hradu Karlsfiedu a aby svoji pozici v oblasti co nejvíce stabilizovali, poslali na vlastní náklady na dosud vartemberský Roimund 50 mužů pod vedením Hanse Foltsche z Torgavy. Foltsch však nedostával pravidelný žold, takže nakonec na podzim roku 1428 rozezlen vyrazil proti Zhořelci. Zde zajal několik měšťanů, které uvěznil na Roimundu. Lužičané byli nakonec donuceni se s Foltschem smířit, načež byl velitel hradní posádky vyměněn. Po husitských válkách připadl hrad Hlaváčovi a poté Václavovi z Donína. Zda ještě stál, není zcela jisté, protože se roku 1431 mohl stát jedním z cílů výpravy husitů namířené proti Grabštejnu. Spíše však stále sloužil jako základna pro nájezdy pánů z Donína do Lužice, a patrně proto jej po vykoupení či eventuelním dobytí Lužičané zbořili.

Dochované zbytky zdiva hradu Roimund.

Zánik hradu není v písemných pramenech doložen, avšak roku 1454 se již uvádí jen „vrch Roimund“ a v listině krále Jiřího z Poděbrad z roku 1460 se hovoří o zbořeném hradu Roimundu. Hrad nebyl nikdy obnoven, avšak ještě po dlouhá léta sloužil jako základna různých loupežných rot, které sužovaly široké okolí. Zbavil jich až Mikuláš II. z Donína, který přitom nechal zničit prostory „starého hradu“. Oním „starým hradem“ se pravděpodobně myslí hrad Roimund, který se jako pustý uvádí ještě ve výčtu majetku Jiřího Mehla ze Střelic z roku 1584.

 

Zajímavosti

Název hradu vznikl z francouzského Roi-mont, což v překladu znamená Králova hora. Na webových mapách je uváděn jako Roimund. Poblíž je umístěno několik řopíků, pevnůstek budovaných před 2. světovou válkou.

 

Zdroje: www.wikipedia.cz, castles.cz, www.geocaching.com,PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha : Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Raimund, s. 109.